Nejedná se o dědičné onemocnění, vyskytuje se častěji u mužů, věková hranice se uvádí od 60 let.
Způsobuje jej proliferace (nárůst počtu) plazmatických buněk, které se hromadí v kostní dřeni. Plazmatické buňky jsou posledním stádiem vývoje B-lymfocytů (bílých krvinek) a mají tělo chránit před infekcí. Pokud jsou zasaženy onemocněním, nazývají se myelomové buňky, které se nekontrolovatelně množí v kostní dřeni, zde se hromadí a zabraňují ostatním krevním buňkám v jejich množení a tudíž krvetvorbě. V kostech jsou patrné jako ložiska (otvory) na rentgenových snímcích, proto vzniká označení mnohočetný myelom.
Nemoc může být objevena dříve, než se objeví její příznaky. Mezi ty patří anémie (chudokrevnost, díky poruše krvetvorby), destrukce kosti (dle RTG) a poškození ledvin jako druhotná příčina. Destrukce kostí často způsobují patologické (bez příčiny) zlomeniny. Pokud je nemoc zatím bez příznaků, doporučuje se stav pouze sledovat a zahájit léčbu až s prvními příznaky.
